Quéribus je hrad či spíše zřícenina hradu ve Francii typu donjon asi 30 kilometrů západně od Perpignanu u vsi Cucugnan na skalnatém ostrohu v nadmořské výšce 728 m. Quéribus patří mezi pět synů carcassonských (čtyři další hrady Peyrepertuse, Aguilar, Puilaurens, a Termes). Jednou z prvních královských pevností byla Carcassonne, jejíž stavba byla zahájena v roce 1240, a pak následovala stavba linie obranných hradů zvaná pět synů carcassonských.
Hrad se nachází na jihovýchod od pevnosti Carcassonne, která dominuje oblasti Languedoc-Roussillion. Je postaven na úzkém skalnatém vrcholu vysoko nad okolní krajinou, aby ji měl pod kontrolou. Hrad byl jedním z obranných bodů katarské země. Byl postaven v jedenáctém století a v roce 1241 poskytl azyl zbytkům Katarů, kteří zde odolávali až do roku 1255.
Hrad se skládá ze tří odstupňovaných celků, které zabezpečovaly obranu hradu. K obraně pevnosti stačilo patnáct až dvacet mužů. Pro nedostatek vody nemohl zajistit přežití více vojáků.

Hrad byl postaven v 11. století, první písemná zmínka pochází z roku 1020, kdy patřil hrabatům z Besalú. Hrad se proslavil především jako jedno z hlavních center katarského odporu proti křižákům. Roku 1255  se stal dokonce posledním katarským útočištěm.

V roce 1255 byl jedním z hradů francouzské obrany hranic s Aragonií. V roce 1258 byly stanoveny hranice mezi Francií a Aragonií jižně od Corbières poblíž hradu. Hrad se tak stal součástí francouzskému obrannému systému. Je jedním z pěti synů Carcassonne: Quéribus, Aguilar, Peyrepertuse, Puilaurens a Termes.

Během třináctého a čtrnáctého století francouzští králové přestavěli a posílili obrannou funkci hradu. V roce 1659 hrad ztrácí strategický význam po podpisu Pyrenejské smlouvy, která definitivně stanoví francouzsko-španělskou hranici. Posádka je zde ještě několik desítek let udržována.

Technický stav hradu se během staletí zhoršoval až do roku 1951, odkdy se postupně obnovuje. Mezi lety 1998 a 2002 došlo ke kompletní rekonstrukci  hradu.

Fotogalerie