Hrad byl postaven v 11. století, první písemná zmínka pochází z roku 1020, kdy patřil hrabatům z Besalú. Hrad se proslavil především jako jedno z hlavních center katarského odporu proti křižákům. Roku 1255 se stal dokonce posledním katarským útočištěm.
V roce 1255 byl jedním z hradů francouzské obrany hranic s Aragonií. V roce 1258 byly stanoveny hranice mezi Francií a Aragonií jižně od Corbières poblíž hradu. Hrad se tak stal součástí francouzskému obrannému systému. Je jedním z pěti synů Carcassonne: Quéribus, Aguilar, Peyrepertuse, Puilaurens a Termes.
Během třináctého a čtrnáctého století francouzští králové přestavěli a posílili obrannou funkci hradu. V roce 1659 hrad ztrácí strategický význam po podpisu Pyrenejské smlouvy, která definitivně stanoví francouzsko-španělskou hranici. Posádka je zde ještě několik desítek let udržována.
Technický stav hradu se během staletí zhoršoval až do roku 1951, odkdy se postupně obnovuje. Mezi lety 1998 a 2002 došlo ke kompletní rekonstrukci hradu.
Fotogalerie
© Jindřich Pařík 2022