pro zobrazení na mapě klikni na obrázek

Ronchamp - Le Corbusier

Je zbytečné abych opisoval co lépe napsal i jiní, cituji
archizone.cz 
a jen přidávám vlastní fotogalerii

Kaple v Ronchamp je dnes považována za jednu z nejdůležitějších náboženských staveb 20. století a zároveň je jednou z nejobdivovanějších staveb, kterou Le Corbusier navrhl. Na posvátném poutním místě vrcholu kopce Boulermont se Corbusier odklonil od svých vlastních pravidel tvorby architektury a postavil něco naprosto nečekaného.

Historie

V roce 1950 přijal Le Corbusier žádost od arcibiskupa Besanconu na výstavbu nové kaple, která měla nahradit původní kapli pro Pannu Marii, která byla zničena během 2. světové války. Corbusier byl známý díky svému kolektivnímu bydlení, kterým řešil situaci vzniklou po válce, zde byl však postaven před návrh sakrální stavby. První kontakty neprobíhaly příliš vřele, Corbusier se totiž prohlásil za ateistu. Později však dostal volnou ruku, aby tvořil, jak uzná za vhodné. Kaple byla dokončena a vysvěcena v červnu roku 1955, po pěti letech nepřetržitých problémů a kritiky.

Kontext

Notre-Dame du Haut stojí na kopci Boulérmont, nad městečkem Ronchamp, několik kilometrů od Belfortu. Hlavní ulice městečka Ronchamp – Rue Le Corbusier je pojmenována po slavném tvůrci. Město bylo vždy místem bohoslužeb, nachází se zde pohanské chrámy, kostely a kaple.

Poloha kaple bývá často přirovnávána ke slavné Akropolis. Je tomu zejména díky převýšení, které musíte vytoupat, abyste spatřili kapli na vrcholku. Boulérmont je také výraznou krajinou dominantou s nádherným výhledem na pohoří Jura na jihu. V blízkosti kaple se nachází malá zvonice, pozorovatelna ve tvaru pyramidy, ubytování pro řádové sestry a nově zbudované návštěvnické centrum s ubytováním od Renza Piana. Vedle kaple je také velká zatravněná plocha, určená pro venkovní bohoslužby.

Forma

Silné okolí donutilo Corbusiera zapomenout na své zásady, které v architektuře uplatňoval. Musel respektovat sílu genia loci místa a jeho okolí. Corbusier tak pro svůj návrh využil trosky původní kaple. Notre-Dame du Haut je tak vybudována na základech původní kaple Panny Marie a využívá její stavební kameny jako plnivo pro nové zdi.

Kaple překvapuje svými rozměry, pouhých 13 x 25m. Zakřivené zdi a tvar střechy však zdánlivě zvětšují měřítko stavby. Tmavá střecha, připomínající loď spočívá na bílé podnoži ze silných zdí. Corbusier se při návrhu střechy inspiroval krabí skořápkou, skládá se ze dvou betonových membrán, jejichž dutý prostor je vyplněn soustavou nosníků. Vodotěsnosti střechy je dosaženo vestavěnou hliníkovou krytinou. Zatímco střecha je tvořena hrubým pohledovým betonem šedé barvy, kamenné zdi kaple jsou nastříkané maltou a natřené bíle. Mezi střechou a zdmi je na východní a jižní straně několik desítek centimetrů vysoká mezera, která ještě více opticky odděluje rozdílné materiály obou konstrukcí a odhaluje nosný systém sloupů uvnitř zdí.

Součástí kompozice kaple jsou tři zděné věže, zakončené betonovou kopulí. Každá věž je otočena na jinou stranu a získává tak světlo vertikálním otvorem ve štítu. Komnaty pod věžemi tak získávají rozptýlené denní světlo v rozdílnou denní dobu. Světlo, dopadající shora je silný náboženský motiv.

Největším architektonickým skvostem celé kaple je však jižní stěna, která je architekturou sama o sobě. Corbusier strávil jejím vývojem celé měsíce a vymyslel stěnu, která začíná u vchodu s tloušťkou 3 metry a postupně se zužuje na necelých půl metru a stáčí se směrem na jihovýchod. Během této cesty výška stěny postupně graduje a dosahuje dvojnásobné hodnoty. Z exteriéru je zeď posetá drobnými otvory, které kontrastují s hmotnou povahou zdi. Z interiéru se však otvory rozšiřují a vyplňují prostor měkkým a rozptýleným světlem. Ozdobou jsou detaily skla s nápisy a mozaikou v typických barvách Le Corbusiera – tedy červené, zelené, modré a žluté. Okna jsou rozestavěna tak, aby utvářela souhvězdí vah a havrana.

Interiér je dynamická hra křivek a tvarů. Podlaha respektuje původní tvar kopce a svažuje se směrem k oltáři. Kromě hlavního prostoru se uvnitř nachází 2 menší kaple, zákristie a malá kancelář. Prosté lavice jsou vytvořeny z afrického dřeva a na vstupních dveřích se nachází Corbusierovy malby.

Západně od kaple se nachází zvonice, tvořená jednoduchým ocelovým rámem, na kterém jsou zavěšeny 3 zvony. Na severovýchodě se nachází schodišťová pyramida, která zároveň slouží jako pozorovatelna a je stejně, jako kaple postavena z původních kamenů kostela Panny Marie. Na jihovýchodě poblíž příchodové cesty se nachází obdélníková stavba, která poskytuje zázemí pro řádové sestry.Tuto stavbu také navrhl Le Corbusier v roce 1953 a dokončil ji v roce 1959.

Ve sváteční dny však kostel navštíví tisíce lidí denně. Corbusier proto navrhl kazatelnu a oltář i v exteriéru. V těchto frekventovaných dnech je tak možné konat bohoslužbu venku. Zajímavým detailem je dřevěná socha Panny Marie, která byla zachráněna z trosek původního kostela a byla umístěna do speciální skleněné vitríny ve zdi s otočným podstavcem. Socha je tak vždy otočena tváří k lidem.

Dostavba od Renza Piana

Po dostavění kaple vyvstala otázka, jak přijímat více lidí. Corbusier silně nesouhlasil s komerčním náboženstvím a chtěl, aby si kaple v Ronchamp zachovala svou odlehlost. Teprve až v roce 2006 začíná Renzo Piano navrhovat návštěvnické centrum a ubytování pro řádové sestry.

Z návrhu je vidět snaha dostavbu co nejvíce zneviditelnit, aby nenarušovala posvátný horizont kaple. Piano svou stavbu umisťuje pod zem a schovává pod stromy. Uvnitř dostavby se nachází ubytování pro 12 jeptišek, další kaple, recepce, konferenční centrum a několik pokojů pro návštěvníky, kteří hledají duchovní útočiště.

Z materiálů převládá hladký pohledový beton a jednoduché barvy v odstínech červené a oranžové v interiéru, které vzdáleně připomínají a uctívají práci Le Corbusiera.